Staropražské špitály

stával již v roce 1115 kostel Svatého Petra a Pavla, u něhož byl roku 1190 založen klášter Křížovníků strážců Božího hrobu. V letech 1180-82 byl postaven kostel svatého Václava a odevzdán klášteru Zderazskému. Roku 1324 koupil klášter blízký dům s lázní a zřídil v něm podle svých řeholních pravidel špitál pro chudé.
Blíže kostela svatého Václava stál dvůr vystavěný na způsob Hrádku s věží, který se (asi roku 1396) dostal králi Václavu IV., který v něm také někdy přibýval. Říkalo se mu proto dvůr královský.
V tomto dvoře zemřel roku 1439 biskup Konstancký Filibert, legát Basilejského sněmu. V té době však už špitál neexistoval.
Víme, že 5. srpna 1420 zapálili Táboři klášter a tím zanikl i špitál .
Vavřinec z Březové o tom píše, že druhého dne po oznámení 12 článku táborských pražanům (v nichž v posledním artikulu jest rušení klášterů) jali se bořit klášter Křížovníků Na Zderaze. Z jeho rozsáhlých, budov zahrnujících i špitál, zůstaly jen rozvaliny. (Vavřinec z Březové 86, 288)

Odkazy:

Úvodní foto: