Staropražské špitály

Poslední přidané

Špitál pod Vyšehradem /Pokory Panny Marie/
Založil ho roku 1364 Jan Očko z Vlašimě, ještě jako biskup Olomoucký, pod Jerusalémskou branou Vyšehradskou pro 12 osob, mužů,
Celý článek
02-01-2026
Špitál Jakubův
Roku 1350 založil Jan Jakubův z bohaté rodiny měšťanů Velfloviců, správce urbury v Kutné Hoře za králů Jana a Karla
Celý článek
28-12-2022
Špitál v Bredovské ulici
Špitál (potom sirotčinec) v Bredovské ulici, nyní v Politických vězňů. Milosrdní bratři koupili spáleniště domu Bredova poničeného pruskou střelbou roku
Celý článek
28-12-2020
Špitál Bohuslavův
Jen několik kroků od špitálu Cyriaků stál špitál, zvaný Bohuslavův, který se těsně přimykal k židovské čtvrti města. Znám je
Celý článek
11-01-2019

Špitál pod Vyšehradem /Pokory Panny Marie/

Založil ho roku 1364 Jan Očko z Vlašimě, ještě jako biskup Olomoucký, pod Jerusalémskou branou Vyšehradskou pro 12 osob, mužů, i žen, kteří kdysi žili v bohatství a upadly v chudobu, aby nemuseli k hanbě své i svých přátel choditi po žebrotě.

Na severní straně domu špitálního byl postaven kostel Pokory Panny Marie, který byl později zván kostelem sv. Alžběty, podle oltáře, který tu byl zřízen. Při kostele a špitále rozkládal se hřbitov. Kostel stál pod Vyšehradem na levém břehu Botiče nedaleko jeho ústí do Vltavy a to v místech nynějšího nárožního domu na náměstí „u pěvce Lumíra“.

Roku 1418 dostal špitál od arcibiskupa Konráda z Vechty Novou ves namísto obce Radhošti, která dříve špitálu patřila, a dále od probošta Albíka, bývalého arcibiskupa, 10 kop na jeho zboží v Jenštýně pro duchovní špitálního kostela. V husitských válkách byl špitál pobořen a roku 1486 daroval král Vladislav II zboží špitálu obci Novoměstské, která je spojila se špitálem sv. Bartoloměje. Toto darování bylo ještě potvrzeno 1584 Rudolfem II a 1627 Ferdinandem II.

Špitál byl znám nejvíce pod jménem špitál sv. Alžběty, nebo též „špitál poutnický“ – „panis peregrinantium“, anebo jak jej Hájek nazývá „poutničí chlebové“, protože kromě stálých osob byli v něm pohoštěni a almužnou obdarováni i chudí pocestní a poutníci. Sem také chodívali Pražané v době klatby nad Prahou na pouti, jelikož sem klatba nesahala.

Již v roce 1429 za časů smlouvy mezi Staroměstskými a Novoměstskými byl špitál považován za rovnocenný špitálu křižovnickému a jako takový byl Novoměstským odevzdán. Roku 1442 přikoupili k němu Novoměstští dvůr v Herynku za Kunraticemi od měšťky Reginy, vdovy po Mikuláši střelci, za 120 kop, jak o tom píše Tomek. Winter dodává o paní Regině, že „šťastný počátek učinila k vyzdvižení Špitála pod Vyšehradem, postoupivši k němu dvůr a ves, a potom svým statečkem do špitálu se přihrnula a již tu od několika let pracuje robotně s chudými, vedoucí hospodářství“.

Dále víme, že 1463 Dorota z Třebíče před radou Novoměstskou svůj černý plášť odkázala kostelu sv. Alžběty na olej do lampy a mimo to všecko, co měla pro chudé špitálu, s podmínkou, že kdyby onemocněla, aby byla tam také přijata.

Jelikož majetek špitálu byl značný a svým položením pod Vyšehradem by patřil pod svrchovanost kapituly vyšehradské, proto darování Novému Městu se stalo zvláštním privilegiem 1486 Vladislavem II a opětovně bylo panovníky ještě dvakrát stvrzeno. Později však byl předmětem dlouhých sporů zchátralý kostel, který se roku 1776 sesypal. Spor mezi kapitulou a pražskou obcí o odstranění – což jeden druhému dovolit nechtěl – řešilo zemské gubernium, takže veškeré jmění připadlo špitálu sv. Bartoloměje.

Špitál Jakubův

Roku 1350 založil Jan Jakubův z bohaté rodiny měšťanů Velfloviců, správce urbury v Kutné Hoře za králů Jana a Karla IV., v místech nynějšího kostela sv. Josefa na náměstí Republiky špitál pro chudé, k němuž věnoval 2000 kop grošů ze svého jmění. Po založení kláštera svatého Ambrože byl znám tento ústav jako „špitál proti svatému Ambroži“.

Patronát patřil nejprve rodině zakladatelově, později přešel na dvě slavné staroměstské rodiny Štuků a Rokycanských, kteří sami rozhodovali o přijímání chudých do ústavu. Roku 1418 byl přikoupen sousední dům zásluhou Anny, vdovy po Václavu Štukovi. V pozdějším sporu s Machnou, vdovou Františka Rokycanského, rozhodli konšelé Staroměstští, že Anna Štuková má právo přijímati dvě třetiny a Machna Rokycanská jedni třetinu chovanců.

Špitálské stavení s příslušenstvím hospodářských budov a dvora zaujímalo část prostoru dnešních kasáren. (Pozn. z roku 2022 – nyní obchodní dům Palladium)

Ještě roku 1502 Jan Hlaváč z Třibřich, hofrychtéř měst královských, daroval špitálu ves Čelechovice u Strašecího.

Poslední zpráva? Roku 1630 na místě, kde před husitskými válkami stával špitál Jakubův s kaplí Panny Marie bylo zakoupeno několik domů pro prozatímní bydliště Kapucínů, kteří zde později (1833) zřídili kromě kláštera s kostelem sv. Josefa i hospic pro 5 kněží.

Špitál v Bredovské ulici

Špitál (potom sirotčinec) v Bredovské ulici, nyní v Politických vězňů.

Milosrdní bratři koupili spáleniště domu Bredova poničeného pruskou střelbou roku 1757.  Hrabě Josef Breda byl v ten čas královským hejtmanem na Starém Městě Pražském. Budovu koupili za 6.000 zl a od hraběnky Schönkirchové dostali 30.000 zl na zřízení nemocnice pro rekonvalescenty, které sem po třech letech stavebních úprav na pěti vozech převezli.

Konvent však na dvě nemocnice nestačil a proto budovu prodal Marii Terezii za 8.700 zl. Ta dům roku 1780 odevzdala soukromému sirotčinci. Původní kaple Svaté Rodiny zbudována bratry byla přejmenována na kapli Svatého Jana Křtitele a podle ní byl ústav také nazýván.

Sirotčinec založili svobodní zednáři 1774 a byli nejprve blíže kostela Svatého Petra Na Poříčí.  1780 dostali dům v Bredovské ulici, který přizpůsobili stavebně novému účelu a po roce sem bylo převedeno 70 sirotků.  Po roce 1794, kdy byli zednáři v Rakousku zakázáni, převzal správu sirotčince zvláštní dobročinný výbor. Sirotčinec tu byl až do roku 1868 a byl přeložen do Kateřinské ulice.  Budova zde byla i s kaplí zbořena a na jejich místě vystaven dům číslo popisné 936-II.  Dnes (rok 1960) je zde budova Akademie věd a podnik zahraničního obchodu.

Milosrdní bratři pečovali z počátku o nemocné i mimo špitál.  Ale 19.9.1747 bylo jim dekretem Marie Terezie zakázáno pracovat mimo nemocnice, což bylo pojato i do stanov, kde se dále uvádí, že i v ambulanci nemocnice mohou pracovat jen osvědčení bratři (cit. Brožová)

 

Odkazy:

Bredové – wikiwand

Bredové – wikipedia

Schönkirchové – wikipedia

Schebkův palác – wikiwand

Shebekpalace.com

 

Špitál Bohuslavův

Jen několik kroků od špitálu Cyriaků stál špitál, zvaný Bohuslavův, který se těsně přimykal k židovské čtvrti města. Znám je jeho zakladatel, ne však doba jeho založení, někteří uvádějí rok 1354, jiní již 1320.  Kronika Milosrdných bratří zaznamenala o jeho počátcích tuto zprávu:

„Jan, z milosti boží arcibiskup pražský, na věčnou paměť: Ctihodný pán Perlinus, syn Bohuslavův, vyložil před námi, že dobré paměti Bohuslav, jeho otec, založil založil ke spáse duše své a svých potomků na svém pozemku ve farnosti svatého Kříže na Větším městě Pražském hospitál pro chudé nemocné a že při něm zbudoval novou úctyhodnou kapli, kterou dal posvětiti naším předchůdcem Arnoštem, arcibiskupem Pražským, ke cti svatých apoštolů Šimona a Judy.  Opatřil též stále a jisté příjmy, aby z nich byli vydržování jak chudí nemocní, tak i služebníci hospitálu a kaple.  Tyto příjmy rozmnožili zboží synové Perlinus a Šimon Miles, následujíce příkladu otcova, a jejich strýc Prokop příjmy ze svých dvorů.

Dvorec Kvatlinger dodává ročně ke zmíněnému účelu 23 kop a 23 grošů, dvorec Kočemice 22 kop a 5 grošů, dvorec Tvojerad 12 kop a 35 grošů a dvorec Drahoželice a Neračovice 30 kop grošů. Nadace tyto schváleny byly nejjasnějším knížetem a pánem Karlem, císařem římským a králem českým nepřemožitelným.  I prosil Perlinus – také za svého bratra Šimona a za svého strýce Prokopa – též Nás, abychom schválili tyto nadace svou mocí a prohlásili je za církevní nadace. My tedy vše, co bylo postaveno, zřízeno a nadáno, svou apoštolskou mocí schvalujeme dne 28. března 1368.“

Téhož roku usnesl se zmíněný rod, zvaný Olbramoviců nebo Menhartoviců, rod to velmi mocný a zámožný, že vždy nejstarší jeho člen povede správu hospitálu.  Ze správců je nám znám jen jediný, totiž Mikuláš z Ústí z roku 1393.  Po tomto roce se o špitálu nezachovalo téměř žádných zpráv po 250 roků. Teprve po Bílé Hoře začíná nová písemně dochovaná éra tohoto ústavu, od té doby známého jako špitál Milosrdných bratří, které do Prahy uvedl a ústav jim předal Ferdinand II.

Na listině z 24. prosince v 1620 napsané na vlastní rozkaz jeho císařského Veličenstva Filipem Fabriciem je podepsán nejvyšší kancléř království českého Zdeněk Poppel z Lobkovic a samozřejmě jako první císař Ferdinand II. Za Bedřicha Falckého drželi kostel i nemocnici  Čeští bratři, kteří původní kapli přestavěli. Milosrdní bratři (založení svatým Janem z Boha a uznáni jako řád 1611 pečující zdarma o nemocnou chudinu) rozšířili a představili špitál nejprve roku 1687 potom 1751 a posledně pak, dnešní Fakultní nemocnici postavili v letech 1920 až 30.

Ústav byl spravován poměrně lépe než jiné špitály pražské, díky školenému personálu. V 17. století byl představený řádu jmenován komisařem všech pražských špitálů.  Roku 1685 byla zde provedena první pitva v Praze, 1761 otevřena první anatomická posluchárna, 1779 založena první pražská klinika, 1784 založeno vyučování chirurgie, 1847 použita první narkóza v Rakousku.

Vidíme, že už zde máme co dělat s historií řádně vedené nemocnice, jak se časem vytvořila z původního špitálu.  Dějiny této nemocnice jsou spjaty jak s pohnutými dobami českého národa, tak s i s mnohými jmény slavných lékařů (Dr. Held z Jiráskova Temna, Dr. opitz), známých jmen pacientů (Dobrovský,  Dr.Uher) i jiných návštěvníků (Mozart) a samozřejmě i s dějinami řádu Milosrdných bratří. Také Jan Neruda svou básní „Před fortnou milosrdných“ literární formou vyjádřil společenskou funkci a poslání tohoto špitálu

  • 1685 20 lůžek
  • 1716 50 lůžek
  • 1737 70 lůžek
  • 1751 108 lůžek
  • 1932 asi 300 lůžek

V letech 1801 až 1900 bylo přijato 244.805 nemocných

Odkazy:

Nemocnice Na Františku

Milosrdní bratři

Fr. Benedikt Bogar: Milosrdní bratří, Praha 1934, 345 stran

Praga Magica