Špitál (potom sirotčinec) v Bredovské ulici, nyní v Politických vězňů.
Milosrdní bratři koupili spáleniště domu Bredova poničeného pruskou střelbou roku 1757. Hrabě Josef Breda byl v ten čas královským hejtmanem na Starém Městě Pražském. Budovu koupili za 6.000 zl a od hraběnky Schönkirchové dostali 30.000 zl na zřízení nemocnice pro rekonvalescenty, které sem po třech letech stavebních úprav na pěti vozech převezli.
Konvent však na dvě nemocnice nestačil a proto budovu prodal Marii Terezii za 8.700 zl. Ta dům roku 1780 odevzdala soukromému sirotčinci. Původní kaple Svaté Rodiny zbudována bratry byla přejmenována na kapli Svatého Jana Křtitele a podle ní byl ústav také nazýván.
Sirotčinec založili svobodní zednáři 1774 a byli nejprve blíže kostela Svatého Petra Na Poříčí. 1780 dostali dům v Bredovské ulici, který přizpůsobili stavebně novému účelu a po roce sem bylo převedeno 70 sirotků. Po roce 1794, kdy byli zednáři v Rakousku zakázáni, převzal správu sirotčince zvláštní dobročinný výbor. Sirotčinec tu byl až do roku 1868 a byl přeložen do Kateřinské ulice. Budova zde byla i s kaplí zbořena a na jejich místě vystaven dům číslo popisné 936-II. Dnes (rok 1960) je zde budova Akademie věd a podnik zahraničního obchodu.
Milosrdní bratři pečovali z počátku o nemocné i mimo špitál. Ale 19.9.1747 bylo jim dekretem Marie Terezie zakázáno pracovat mimo nemocnice, což bylo pojato i do stanov, kde se dále uvádí, že i v ambulanci nemocnice mohou pracovat jen osvědčení bratři (cit. Brožová)
Odkazy: