Špitál Bohuslavův

Jen několik kroků od špitálu Cyriaků stál špitál, zvaný Bohuslavův, který se těsně přimykal k židovské čtvrti města. Znám je jeho zakladatel, ne však doba jeho založení, někteří uvádějí rok 1354, jiní již 1320.  Kronika Milosrdných bratří zaznamenala o jeho počátcích tuto zprávu:

„Jan, z milosti boží arcibiskup pražský, na věčnou paměť: Ctihodný pán Perlinus, syn Bohuslavův, vyložil před námi, že dobré paměti Bohuslav, jeho otec, založil založil ke spáse duše své a svých potomků na svém pozemku ve farnosti svatého Kříže na Větším městě Pražském hospitál pro chudé nemocné a že při něm zbudoval novou úctyhodnou kapli, kterou dal posvětiti naším předchůdcem Arnoštem, arcibiskupem Pražským, ke cti svatých apoštolů Šimona a Judy.  Opatřil též stále a jisté příjmy, aby z nich byli vydržování jak chudí nemocní, tak i služebníci hospitálu a kaple.  Tyto příjmy rozmnožili zboží synové Perlinus a Šimon Miles, následujíce příkladu otcova, a jejich strýc Prokop příjmy ze svých dvorů.

Dvorec Kvatlinger dodává ročně ke zmíněnému účelu 23 kop a 23 grošů, dvorec Kočemice 22 kop a 5 grošů, dvorec Tvojerad 12 kop a 35 grošů a dvorec Drahoželice a Neračovice 30 kop grošů. Nadace tyto schváleny byly nejjasnějším knížetem a pánem Karlem, císařem římským a králem českým nepřemožitelným.  I prosil Perlinus – také za svého bratra Šimona a za svého strýce Prokopa – též Nás, abychom schválili tyto nadace svou mocí a prohlásili je za církevní nadace. My tedy vše, co bylo postaveno, zřízeno a nadáno, svou apoštolskou mocí schvalujeme dne 28. března 1368.“

Téhož roku usnesl se zmíněný rod, zvaný Olbramoviců nebo Menhartoviců, rod to velmi mocný a zámožný, že vždy nejstarší jeho člen povede správu hospitálu.  Ze správců je nám znám jen jediný, totiž Mikuláš z Ústí z roku 1393.  Po tomto roce se o špitálu nezachovalo téměř žádných zpráv po 250 roků. Teprve po Bílé Hoře začíná nová písemně dochovaná éra tohoto ústavu, od té doby známého jako špitál Milosrdných bratří, které do Prahy uvedl a ústav jim předal Ferdinand II.

Na listině z 24. prosince v 1620 napsané na vlastní rozkaz jeho císařského Veličenstva Filipem Fabriciem je podepsán nejvyšší kancléř království českého Zdeněk Poppel z Lobkovic a samozřejmě jako první císař Ferdinand II. Za Bedřicha Falckého drželi kostel i nemocnici  Čeští bratři, kteří původní kapli přestavěli. Milosrdní bratři (založení svatým Janem z Boha a uznáni jako řád 1611 pečující zdarma o nemocnou chudinu) rozšířili a představili špitál nejprve roku 1687 potom 1751 a posledně pak, dnešní Fakultní nemocnici postavili v letech 1920 až 30.

Ústav byl spravován poměrně lépe než jiné špitály pražské, díky školenému personálu. V 17. století byl představený řádu jmenován komisařem všech pražských špitálů.  Roku 1685 byla zde provedena první pitva v Praze, 1761 otevřena první anatomická posluchárna, 1779 založena první pražská klinika, 1784 založeno vyučování chirurgie, 1847 použita první narkóza v Rakousku.

Vidíme, že už zde máme co dělat s historií řádně vedené nemocnice, jak se časem vytvořila z původního špitálu.  Dějiny této nemocnice jsou spjaty jak s pohnutými dobami českého národa, tak s i s mnohými jmény slavných lékařů (Dr. Held z Jiráskova Temna, Dr. opitz), známých jmen pacientů (Dobrovský,  Dr.Uher) i jiných návštěvníků (Mozart) a samozřejmě i s dějinami řádu Milosrdných bratří. Také Jan Neruda svou básní „Před fortnou milosrdných“ literární formou vyjádřil společenskou funkci a poslání tohoto špitálu

  • 1685 20 lůžek
  • 1716 50 lůžek
  • 1737 70 lůžek
  • 1751 108 lůžek
  • 1932 asi 300 lůžek

V letech 1801 až 1900 bylo přijato 244.805 nemocných


Odkazy:

Nemocnice Na Františku

Milosrdní bratři

Praga Magica

Napsat komentář