Hospitál (lat. Hospitale) odtud špitál

Je dům nebo ústav, do něhož zdarma nebo za plat jsou přijímány osoby nemocné nebo jinak tělesně postižené. První ústavy budované již od dob císaře Konstantina Velikého (kolem 280-337) byly zřizovány podle ideologie právě šířeného křesťanství a proto je většina z nich pod církevní správou.

Špitály se rozdělovaly zpravidla podle toho, komu svou pomoc poskytovaly, tedy ke špitálům patří i nalezince, sirotčince, chudobince, chorobince a samozřejmě ústavy hluchoněmých, slepých, choromyslných apod.

Hospic (z lat. Hospitium – noclehárna) je naproti tomu malý klášter zařízený k přijímání putujících mnichů. Nazývají se však tak i malá stavení ve vysokých horách obývaná mnichy, kteří poskytovali pomoc, pohostinství a vůbec přístřeší pocestným a zvláště zbloudilým (např. v Alpách, Simplonu, Sv. Bernardu.)

Hospitálem se však také nazývali ústavy zřízené pro pohoštění cestujících a hlavně poutníků – např. v Jerusalémě.


Odkazy:


Nově přidané špitály:

Špitál Panny Marie
Byl zřízen při obchodním centru Prahy, t.j. v těsné blízkosti Týna. Význam tohoto špitálu, který poskytoval potřebnou péči onemocnělým kupcům
Celý článek