Roku 1350 založil Jan Jakubův z bohaté rodiny měšťanů Velfloviců, správce urbury v Kutné Hoře za králů Jana a Karla IV., v místech nynějšího kostela sv. Josefa na náměstí Republiky špitál pro chudé, k němuž věnoval 2000 kop grošů ze svého jmění. Po založení kláštera...
Špitál (potom sirotčinec) v Bredovské ulici, nyní v Politických vězňů. Milosrdní bratři koupili spáleniště domu Bredova poničeného pruskou střelbou roku 1757. Hrabě Josef Breda byl v ten čas královským hejtmanem na Starém Městě Pražském. Budovu koupili za 6.000 zl a...
Jen několik kroků od špitálu Cyriaků stál špitál, zvaný Bohuslavův, který se těsně přimykal k židovské čtvrti města. Znám je jeho zakladatel, ne však doba jeho založení, někteří uvádějí rok 1354, jiní již 1320. Kronika Milosrdných bratří zaznamenala o jeho počátcích...
Na Zderaze stával již v roce 1115 kostel Svatého Petra a Pavla, u něhož byl roku 1190 založen klášter Křížovníků strážců Božího hrobu. V letech 1180-82 byl postaven kostel svatého Václava a odevzdán klášteru Zderazskému. Roku 1324 koupil klášter blízký dům s lázní a...
Přemysl Otakar II povolal roku 1256 do Prahy řád Cyriaků a vystavěl jim klášter a kostel. Cyriakům se říkalo „bílí křižovníci s červeným srdcem“. Jelikož řeholníci byly původně špitálním řádem zřídili při svém klášteře ústav pro lidi chudé a pomoci...
Proti Národnímu divadlu (býv. palác hr. Lažanských – kavárna Slavie) stávala jiná budova, která patřila křížovníkům až do poloviny min. století (19. století), kdy ji prodali ke stavbě nábřeží. Již ve 14. století byla v tom místě lázeň „písaná“ či...